Navigace Škoda Columbus - postřehy z Expedice Nordkapp

Navigaci Škoda Columbus jsme používali během Expedice Nordkapp s vozem Škoda Octavia III 1,6 TDI - nešlo tedy o klasický test, ale spíše o takovou "krátkou" zkušenost v reálných, ale specifických podmínkách. Máme několik postřehů, a tak bychom ji v budoucnu rádi podrobili většímu testu.

V České republice jsme tuto navigaci používali minimálně. Pouze první den jsem jel po převzetí vozu z Mladé Boleslavi do Prahy, abych zařídil nějaké věci spojené s expedicí. První, čeho jsem si všiml, bylo velmi snadné hledání důležitých bodů a příjemné ovládání velké dotykové obrazovky. Databáze důležitých bodů je také velká. Zklamání však přišlo ihned poté, co jsem zjistil, že když stojím na nějakém místě, hledá mi to uživatelské body, které jsou od mé pozice poměrně vzdálené. Až později jsme přišli na to, že to jako výchozí bod bere poslední zadanou adresu.

skoda-columbus-2.jpg

O 2 dny později jsme již vyjížděli na expedici, o které se můžete více dočíst na  www.usporne-auto.cz . Po natankování plné nádrže na čerpací stanici Shell - Prosek jsme vyrazili na sever, ale navigaci jsme měli vypnutou. Trasa byla totiž předem naplánovaná a navigace by na ni pravděpodobně měla jiný názor, takže jsme se drželi vlastního itineráře. Poprvé jsme ji využili ve Švédsku, když jsme si mysleli, že jsme přejeli jednu odbočku. Aby zajížďka byla co nejmenší, zvolili jsme nejkratší trasu, která nás vedla přes vesničky. Nakonec jsme zjistili, že jsme ten sjezd neminuli, takže jsme si to navigací jen trochu zkrátili oproti tomu, kdybychom jeli po dálnici.

Druhá zkušenost s navigací během expedice byla ten den večer, když jsme hledali čerpací stanice Shell, abychom natankovali. Nejprve jsme narazili na výše zmíněný problém, kdy nám navigace hledala čerpací stanice u posledního zadaného cíle, ale rychle jsme se přizpůsobili a zadáním města před námi našli čerpací stanice, z nichž jsme jednu využili, po ujetí 1572 km od tankování v Praze.

Následující den, opět večer, jsme hledali místo k táboření. Chtěli jsme místo u nějakého jezera a v mapě jsme si našli 3 jezera, které leží na silnici souběžné s dálnicí. To pro nás byl ideální případ, protože to znamenalo minimální zajížďku. Sjeli jsme tedy na tuto silnici - byla to částečně zpevněná stezka. Místo k táboření jsme našli, ale ráno, když jsme odjížděli, nastal asi největší problém s navigací, za který ovšem přístroj tak úplně nemůže, protože jsme jej částečně způsobili sami, už když jsme najeli na tuto cestu.  Po ujetí necelého kilometru jsme totiž přijeli ke křižovatce, kde jsme měli 3 možnosti: pokračovat do zákazu vjezdu (s nějakou výjimkou, ale švédsky neumíme), odbočit vpravo a jet kamsi pryč od dálnice, a nebo se těch několik kilometrů vrátit. Po krátké poradě jsme se rozhodli pro první variantu, abychom si zbytečně nezajížděli. Po ujetí cca 3 kilometrů po kamenité cestě (tedy velmi pomalu na jedničku, a tudíž s velkou spotřebou) jsme však dojeli k zavřené závoře a mysleli si, že se nakonec budeme muset vrátit ještě mnohem větší kus. Díky Bohu ale nebyla zamčená, takže ji David otevřel a projeli jsme. Asi po kilometru jsme najeli na dálnici a pokračovali dále na sever.

Dále cesta probíhala dobře a navigaci jsme používat nemuseli. Potřebovali jsme ji až po překročení polárního kruhu, kde jsme museli najít čerpací stanici Shell. Díky navigaci jsme snadno vyhodnotili, že natankujeme ve městě Muonio, přestože bychom dojeli dál, protože k další Shellce ve městě Alta už bychom nedojeli. Na 2 nádrže jsme tedy dojeli 169 km za polární kruh a celkem na ně najeli 3030 km.

Expedice Nordkapp - na polárním kruhu v Napapiiri

Odtud jsme dojeli až na Nordkapp jen podle vlastního itineráře a navigaci jsme použili až při hledání čerpací stanice Shell ve městě Honningsväg, abychom dotankovali. Cestou zpět jsme již navigaci používali běžně, protože na zpáteční cestu jsme už neměli vytvořený itinerář. Rozhodli jsme se pro cestu po západním pobřeží Norska okolo fjordů se zastávkou na Lofotech. A právě tam přišel asi největší kámen úrazu. Poté, co jsme zjistili, že jeden trajekt nám nevyhovuje, protože bychom na něj museli čekat přes půl dne, a druhý je zase moc drahý, tak jsme se rozhodli jet zpět po pevnině. Na navigaci se nám ale nepodařilo nastavit požadovanou trasu, všechny totiž byly s použitím trajektu. Proto jsme to museli obejít nastevením vhodně zvoleného průjezdního bodu.

Dále již navigace fungovala bez problémů a postupně nás dovedla až domů. Při hledání čerpacích stanic jsme zjistili, že pokud hledáme nějaký bod z databáze a máme přitom zadanou trasu, hledá to body na této trase, což částečně řeší problém, na který jsme narazili na začátku cesty.

S navigací jsme byli spokojeni, ale pokud bude příležitost, rádi ji důkladněji otestujeme v reálných podmínkách a při běžných cestách přímo v ČR.

 

Nejnovější články

  • Anketa


  • Archiv



  • Fotogalerie

    Garmin ecoRouteNavigace GARMIN nüvi 1310 LifeTimeEconomy Run 2012 – srovnání s jiným vozem než Škoda